Tui shou

Tlačení rukou (čínsky Tui shou), velice zjednodušeně řečeno, je schopnost vnímat a předvídat soupeřův pohyb. Chceme-li však hovořit o skutečných přednostech tui-shou, musíme poznat význam pojmů prázdný a plný, které se vztahují na práci nohou a na sílu.

Oba tyto pojmy úzce souvisí s asijskou filozofií jin a jang, které jsou symbolem harmonie a rovnováhy. V souvislosti s prací nohou termíny prázdný a plný popisují rozdělení hmotnosti na každou z obou nohou. Prázdný znamená nepřítomnost hmostnosti v jedné noze, naopak plný zase celou hmotnost v noze druhé. Je pravidlem, že chcete-li nohu zdvihnout a pohnout ji, musíte ji předtím vyprázdnit. Z deného tedy vyplývá, že při chůzi se nohy střídavě naplňují a vyprazdňují, takže ani v jednom okamžiku není celá hmotnost přenesena pouze na jednu z končetin. To znamená, že pokud vědomě tento přirozený proces na bázi jin a jang neporušíme, tělo si udrží rovnováhu i potřebnou stabilitu. A jaký to má praktický význam ve výuce Tui-shou?

Wei Lun Huang - Při nácviku tlačení rukou cvičenec posouvá svoji hmotnost dopředu na přední nohu. Partner, vystupující v roli bránícího se, přesouvá svoji hmotnost na zadní nohu, aby dostal tělo do vhodnější polohy pro neutralizaci a přesměrování jekéhokoli útoku, realizovaného tlačícím útočníkem. V následujícím okamžiku si oba partneři úlohy vymění. Na první pohled se to může zdát velice jednoduché, ale opak je pravdou. Nácvik tlačení rukou si vyžaduje dokonalou soustředěnost a mistrovství. Nejčastější začátečnickou chybou je maximální přenesení hmotnosti na jednu z nohou. Výsledkem toho je již zmíněná ztráta stability a rovnováhy, tedy bojové připravenosti.

Pět nejčastějších chyb při nácviku Tui-shou:

1. Cvičenec je příliš uvolněný, bez sebemenšího náznaku energie.

2. Žák používá příliš mnoho síly.

3. Cvičící až příliš spoléhá na čchi.

4. Stoupenci Tai-chi podceňují význam a účinnost každého pohybu formy.

5. Cvičenci nespojují cvičení forem, ani tlačení rukou s reálnými životními situacemi.